Je celkem snadné určit, zda nás koleno bolí po pádu z kola, prst po přivření do dveří či kotník po zvrtnutí při závodě. Co když nás ale naše tělo bolí bez jakékoliv vědomé fyzické příčiny? „Víte, ta záda mě stále bolí, byť pravidelně cvičím vaše cviky, chodím na masáže a sportuji. Opravdu netuším, proč mě stále bolí.“ I s tímto se my, fyzioterapeuti, během terapií setkáváme.
V tuto chvíli by se měl fyzioterapeut zamyslet, zda se na svého pacienta opravdu dívá komplexně – tedy dívá se na jeho fyzický a psychický stav. Pakliže nenacházíme žádné jasné příčiny, proč našeho pacienta trápí např. bolest zad, zvažujeme, že problémy jsou tzv. psychosomatické.. Kolář (2012) definuje psychosomatiku v užším slova smyslu jako obor zabývající se chorobami, při kterých se vyskytují tělesné obtíže, různé změny a poruchy funkce těla podmíněné duševním stavem.
O jaké choroby se jedná? Psychosomatika se může objevit v různých podobách – od bolestí svalů a kloubů přes párovou sterilitu až po různé vážné choroby. Setkáváme se s nimi jak u dospělých lidí tak i u dětí. Je to odvážné tvrzení a jistě se najde několik odpůrců, kteří s tímto nemusí souhlasit, ale to už je tak nějak ve 21. století běžné.
S čím se jako fyzioterapeutka nejčastěji v praxi setkávám? V mém případě se nejčastěji jedná o bolesti pohybového aparátu a problematiku spojenou s pánevním dnem – sterilitua, infertilita, menstruační abnormality, bolestivý sex aj.
Při vyšetření pacientů opravdu nacházíme svalové dysbalance, trigger pointy(svalové spazmy), kloubní blokády a na zobrazovacích metodách opravdu můžeme vidět výhřez ploténky, ale ne vždy to znamená, že nález musí způsobovat klinické projevy. Je důležité se zamyslet, kde je příčina toho všeho? Proč zjednodušeně řečeno pacienta odblokuji a on se mi znova zablokuje? Proč svaly uvolním a ony se zase “stáhnou”?
Často si všímám, že tak nějak obecně opomíjíme naše psychické rozpoložení. Že sice naši pacienti cvičí cviky, které jsem jim dali, chodí na masáže, ale doma se starají o nemocnou maminku, v práci mají nepříjemnou kolegyni, která jim denně znepříjemňuje život nebo s partnerem nejsou šťastní tak, jako byli před lety. To vše jsou formy stresu, které na nás působí a my to nemusíme vůbec vnímat, jelikož v tom žijeme již pár let a tak nějak jsme si zvykli. „Zvyknout si“ ale nerovná se „smířit se/vyrovnat se s tím”. Tento typ stresu se nám “zabydlí” např. ve svalech a způsobí již zmíněné “stáhnutí”. Tudíž řešením problému není uvolnit daný sval, ale vyřešit stres, který nutí sval být napnutý/stáhnutý.
A to je kámen úrazu. Ono je totiž mnohem snazší uvolnit sval masáží a odblokovat krk mobilizačními technikami, než dát výpověď v práci nebo se rozejít s partnerem. U pacientů obecně vnímám jako nejtěžší krok ve své léčbě si uvědomit, že příčina naší bolesti/našeho problému je opravdu více v naší duši než v našem těle.
Proč se bojíme si přiznat, že se necítíme dobře, proč se bojíme si přiznat, že nás něco trápí? Není za co se stydět! Ne každý den je úžasný. Každý člověk na světě má nějaká ta trápení, každý má jiné a nemá cenu porovnávat, kdo má větší a kdo menší. Všichni jsme jedineční a každý z nás má vnímání rozdílné. Možná jsme jen okolním světem nuceni “být šťastní a nad věcí”.
Pojďme si dát nějaký ten příklad. Přijde mi do ordinace na klinice Vo2max, kde pracuji, mladá žena, které se rok a půl s partnerem nedaří otěhotnět. Mají za sebou všechna možná lékařská vyšetření, kde se nenašla žádná odchylka, a tudíž příčina je nejasná. Já si u ženy odeberu anamnézu -mimo běžných nemocí, alergií se zaměřuji na gynekologickou anamnézu – menstruace je pravidelná, ale poměrně bolestivá. Klientku si dál pečlivě vyšetřím a zjistím, že např. v oblasti žeber, beder a pánve nacházím svalové dysbalance a kloubní blokády. Už tento nález sám o sobě může zkomplikovat možnost otěhotnět – díky zřetězení dojde k dysharmonii v oblasti pánevního dna, což jednak může způsobovat bolestivou menstruaci a zároveň oplozené vajíčko se tak nemusí zachytit a ženě se tak nedaří otěhotnět.
V této situaci je důležité se ženy zeptat, jak se ona sama vlastně cítí. V tu chvíli se klientka trošku zarazí, uhne pohledem, úsměv jí zmizí ze rtů a vážně pronese: “Jsem vyčerpaná, okolí na mě tlačí, že už mám nejvyšší čas otěhotnět, přeci jen nejsem nejmladší. Připadám si zoufale. Sex si neužívám tolik co dřív, jelikož pokaždé myslím na to, zda už to konečně vyjde. Partner to na mně vidí a tvoří to mezi námi propast.” Najednou jsme v začarovaném kruhu – byly dřív svalové dysbalance a kloubní blokády nebo stres z toho, že se páru nedaří otěhotnět? Co řešit dřív?
Je důležité si uvědomit, že fyzioterapeut Vám může odblokovat žebro, páteř, uvolnit svalové napětí a dát cviky na doma, aby se tak tělo udrželo v harmonii. Na bloky psychické je ale sebelepší fyzioterapeut malým pánem a je potřeba vyhledat pomoc i někde jinde – u psychologa/psychoterapeuta. Nicméně jedna malá role by se zde i pro fyzioterapeuta našla. Může to být právě fyzioterapeut, kdo Vám doporučí někoho, s kým si o svých problémech/pocitech/emocích promluvit, s kým své duševní rozpoložení můžete řešit. Může to být fyzioterapeut, kterému se jako prvnímu svěříte.
Tak to děláme u nás na klinice Vo2max – v případě podezření na psychosomatické příčiny doporučíme našim klientům sezení s našimi psychology/psychoterapeuty, se kterými spolupracujeme. V případě potřeby se oni domluví na vzájemné spolupráci a fyzioterapie se tak nakombinuje s psychoterapiemi. Léčíme tudíž nejen tělo, ale i duši.
Někdy se terapie obohacuje např. o terapie s naším terapeutem funkční medicíny, ten může doporučit nějaké bylinky na podporu harmonie našeho těla. Spojením všech tří terapeutických směrů se tak dá vymyslet komplexní terapie šitá na míru řešící jak tělo tak duši.
Na závěr už snad jen říci, že základem úspěchu je vůbec připustit si, že máme nějaký problém a odborníkům se svěřit s každou bolestí a trápením, které nás tíží. Někdy je cesta k řešení delší a těžší, ale o to účinnější.
