Mnohé odborné studie i každodenní praxe naturopatů z celého světa ukazují, že prvních tisíc dnů života dítěte, tedy od početí do druhých narozenin, hrají nenahraditelnou roli v jeho budoucím zdraví. Nazývají se „window of opportunity“, tedy oknem příležitosti, jejíž promarnění se velice těžce nahrazuje.
Dětský biom
Vývoj mikrobiomu (nejen ve střevě) novorozence je zahájen okamžikem porodu a následně se rozvíjí a vytváří nejlepší základ pro zdravé střevo a celkové zdraví na dlouhé roky dopředu. Je ovlivňován již v těhotenství věkem a stavem matky, pak samotným porodem a jeho průběhem a následnou výživou, kojením či umělým mlékem, užíváním antibiotik, ale i kontaktem s matkou, otcem a okolím.
Například cisařský řez novorozence ochudí o pestré vaginální kmeny, kterými je novorozenec přirozeně vystaven během porodu. Studie dokazují, že děti narozené císařským řezem mají vyšší riziko vzniku potravinových alergiií, astmatu či obezity, v důsledku opožděné kolonizace bifodobakterií s možností vyššího rozvoje bakterií rodů Escherichia a Klebsiella.
U císařem narozených dětí nebo při časném použití antibiotik pak může být řešením speciální kmen B.Breve M-16V®, který byl izolovaný ze střev zdravých dětí a je používán v novorozeneckých jednotkách po celém světě. Přes 36 studií potvrdilo pozitivní vliv u dětí narozených sekcí či dostávajících antibiotika v prvních dvou letech života, na úpravu mikrobiomu a redukci negativních kmenů ve střevě. Podává se kolem třetího roku věku, kdy je tendence ke stabilizaci mikrobiomu a může tak být jedním z nástrojů, jak „rozbité okno příležitosti“ opravit.
Imunita
Během prvních let života pomáhá mikrobiom trénovat imunitní systém, což mu umožňuje v budoucnu rozlišovat přátelské a nepřátelské bakterie. Studie například prokázaly, že nerovnováha bakteriálních kmenů souvisí s rozvojem atopie a alergie. O mikrobiomu je známo, že ovlivňuje získanou imunitu několika způsoby, jedním z nich je aktivace a diferenciace T-buněk skrze dentrické buňky střeva. Ve studii Hulshof et al. (2018) zkoumající imunitní modulaci u kojenců s těžkou atopickou dermatidou, vedlo užívání B. breve M-16V® a prebiotik ke stabilizaci poměru imunitních „ramen“ Th1/Th2 a zlepšení symptomů.
Koliky
Koliky se běžně vyskytují u novorozenců a mohou být spojeny s mikrobiální nerovnováhou a nízkou rozmanitostí kmenů. U dětí s často se vyskytující kolikou bylo prokázáno nižší zastoupení bifidobakterií na úkor patogenních kmenů, opět častěji u dětí narozených císařským řezem, kdy následné podávání B.Breve M-16® riziko dalších kolik výrazně snížilo.
Atopická dermatitida (ekzém), astma a alergie
Atopická dermatitida je typicky spojována se zvýšeným počtem T-pomocných lymfocytů.
V placebem kontrolované studii u kojenců, bylo podáváním B.Breve M-16V® kojencům s ekzémem dosaženo výrazného zlepšení alergických a kožních projevů, snížení sípání a prelevance astmatu a zmírnění citlivosti na kravské mléko.
Mateřské vklady
Prvních tisíc dní zahrnuje i 270 dní těhotenství. Během této doby nastává mnoho hormonálních, imunologických a mikrobiálních změn, které ovlivňují nitroděložní vývoj a růst. Vliv mají samozřejmě i faktory vnější, jako je strava, léky, alkohol a kouření, kvalita životního prostředí a stres.
Například i občasné užívání alkoholu matkou v průběhu těhotenství významně zvyšuje riziko depresivních a úzkostných poruch u dítěte v dospělosti.
Podobně pak kouření během těhotenství zvyšuje rizika kardiovaskulárních a metabolických chorob v dospělosti. Podobný efekt má vystavování plodu trans mastným kyselinám. Nadměrný příjem nasycených tuků pak dle studií zvyšuje rizika vzniku inzulinové rezistence, cukrovky a arteriosklerozy.
Ani otcové nejsou z obliga! Přece jen novorozenec je společným dílem obou rodičů a tak například nadváha otce před početím zvyšuje riziko obezity potomka, užívání alkoholu má epigenetický vliv na DNA spermií.
Velký vliv má pochopitelně i strava během těhotenství, kojení a v prvních dvou letech života, hlavně co se týče obsahu kyseliny listové, vitamínu B6, B12 a C, antioxidantů, železa, zinku, mědi a omega 3 mastných kyselin, mimo stravu pak sterilnost prostředí (včetně kontaktu se zvířaty či „špínou“, které trénují imunitní systém), užívání léků, očkování.
Tyto vlivy jsou dokonce podle mnoha studií ( např Gluckman 2013, Bouchard 2009, Ali 2013, Hebebrand 2010, Voight 2010) mnohem významnější než genetika. Vyplývá z nich, že zdraví dítěte a riziko onemocnění některou z civilizačních chorob je nejméně z 80% dáno environmentálními faktory v časných obdobích jeho života (včetně těhotenství a stravování matky), zatímco genetická predispozice má méně než 20% vliv. Takže konec výmluv na geny!
U nás na klinice se díváme na každého od miminka po dospělého individuálně a hlavně celostně. Pokud se chcete dozvědět více objednejte se k nám na konzultaci. Rádi vám s jakýmkoliv problémem pomůžeme.
